Den 16. Výročí

Výročí

Včera to bylo dva roky, co se s Pupu plahočíme společně.

Neubráníte se rekapitulaci.

Spřízněný duše jsou ty, který jsou s vámi až do konce. Naložila jsem mu toho možná občas hodně, to je pravda.
Ale na oplátku jsem si třeba zahrála na Naďu Urbánkovou (starší generace bude v obraze) a pomáhala vyléčit komplex z brýlí, dodala mu odvahu vzít život do vlastních rukou a přesvědčila ho, že je naprosto úžasný.

Což je.

Četla jsem jeho tvorbu od 16 let a bylo pro mě neuvěřitelný, že se s tímhle člověkem najednou sbližuju, protože je podle mě (a nejenom mě) génius. Posuďte sami na www.iwrite.cz.

Jsou to dva roky. A přestože se to nezdá a máte pocit, že se nic neděje, otočíte se pak zpět a vidíte ten obrovskej posun.

Můžu mu děkovat za to, že se mnou přežil a stále neochvějně přežívá všechny eskapády od srdce na kusy, přes trápení se zuby až po zběsilá volání o pomoc.

Začínáme teď 3. sérii našeho seriálu a bude pecička!

Držte si klobouky! Chystáme se přepsat svět!