Pátek
Všechny věci, co by měly být oficiálně zábavný, stojí za prd.
Silvestr, narozky, pátek, firemní akce, první rande...
Alespoň teda v případě, že jste člověk, který je příliš chytrý na to, aby byl štastný, ale příliš hloupý na to, aby se zbláznil (cituji Jiřího Charváta).
Takže pátek. Den, kdy jsou všichni zaneprázdnění něčím důležitějším a nejdou s vámi na pivo, den, kdy se dozvíte, že váš objekt zájmu je in love s někým jiným, přestože jasně cítíte osudový náznaky spojení a den, kdy vás krásná buchta pouští sednout, protože si myslí, že jste gravidní.
Vrchol mého dne bylo to, že jsem potkala týpka, kterej hraje v klipu songu od Tatabojs s názvem Antikvariát.
Chtěla jsem na něj na ulici zařvat: "Antikvariát!!!". Ale vybavila se mi scéna ze seriálu Lucky Loui, kdy Loui popisuje černošskému sousedovi, proč chce, aby jeho čtyřletá dcera znala nějaký černochy.
Parafrázuju: "Pokazila se nám lednice. Přišel ji opravit černoch. A Lucy ukázala na ledničku a říká: Lednička! A on jí říká: Ano, maličká, to je lednička. No a pak jsme šli po ulici a potkali černocha. A Lucy říká: Hele! Lednička!"
Napadlo mě, že by se asi cítil stejně.
Ta písnička, čistě náhodou, popisuje mé rozpoložení.
Když jsem psala, že miluju Jokera, asi jsem si to všechno přivolala sama. Sakra, co je ještě znamení a co konstrukt vlastní hlavy?? Pitomý vězení.
"jo
a na ledničku jsem přilepil růžovej lístek se seznamem toho
co musím zapomenout
v čele s tebou
drž mi palce"
(Drž mi palce, Jiří Charvát)
Žádné komentáře:
Okomentovat