Můžete si šňupat doma, prosím?!
Díky Šotečkovi jsem včera byla poslechnout Kryštof.
A ptám se, kam se vytratilo kouzlo koncertů?
Při vstupu do 02 haly to bylo jako při odbavení před letem z Afghánistánu.
Hned u vchodu nás slečna obdarovala světýlky s logem T-mobile, aby nás nedej bože nenapadlo vytáhnout při ploužácích zapalovač. (Světýlko mi nesvítí. Jsem tragéd.)
Příchod Krajča mě dojímal, protože takhle přicházet před křičící dav a pak do něj skákat je můj sen od dvanácti let.
Jakoby mi někdo naúčtoval prachy za to, jak se dívám, že se někomu jinýmu plní moje plány.
Ještěže to bylo zadarmo.
Namísto atmosféry vzduchem jako sperma lítaly konfety.
Song Ženy Krajčo zpíval s Lenkou Filipovou ml. alias Lenny Kravitz, ale nějak to prostě nebylo ono. Asi mě znervózňuje a odvádí od zážitku to, když zpěvák vyjíždí a sjíždí s plošinou, plave vzduchem zavěšený za strop haly a má za sebou prezentaci z Power Pointu.
Jsem ráda, že jsem byla u toho, protože nebýt Šotka, nejdu na jinej než svůj koncert už asi nikdy.
Jediný, co mělo punc starých dobrých koncertů, byla hypotéza na dveřích WC:
Šňupat můžete doma.
A pod ní:
A co když nemůžeme?
Tak mě napadá:
Hluboký emoce si můžete užívat doma.
A co když......?
Úžasný :-)
OdpovědětVymazat